Holky si běžně lakují nehty, ne? A já holka jsem, sice tak
nevypadám, ale jsem! :-) Takže jsem to vzala sebevědomě v tomhle pojetí a
je to. Chodím do školy s nalakovanými nehty, i když vypadám jako kluk, a
vůbec mě to netrápí.
Začalo
to o jarních prázdninách, kdy mě moje "počítačová droga" (myslím
celkově počítač, ne nějaká hra) už přestala bavit. Šla jsem tedy ráno do
drogerie, koupit si bezbarvý (průhledný) lak na nehty, a odlakovač.
Ano, čtete správně, lak je bezbarvý, a tudíž celkem nenápadný. njn, odvahu sbírám postupně, to je pravda.
Hned
ten večer jsem lak vyzkoušela, zatím jen jednu vrstvu, a trochu
nešikovně, mno chce to cvik. Dlouho si toho nikdo nevšiml. Dokonce ani
po prázdninách si toho ve škole nikdo nevšiml, nebo to aspoň nedal
najevo. Až po týdnu a půl(!) si toho všiml spolužák ve škole.
Chvilku
se koukal na moje ruce a pak se zeptal, jestli si lakuju nehty. Já,
samozřejmě s duší holky pomalu přestávajíc dbát na to, že jsem stále v
klučičím těle, jsem mu klidně odpověděla, že ano.
On na to
reagoval neutrálně, ale během asi 10 minut se to nějakými rychlodrby
rozšířilo po celé třídě a spolužáci za mnou chodili, abych jim ty nehty
ukázala. Brali to očividně za něco nenormálního, možná je i chápu, když
netušili, že před nimi stojí vlastně holka, ne kluk. A já jako holka
jsem se na ně tvářila nechápavě a říkala, že nevím, co na tom má být
nenormálního?
A za tím si stojím a jsem na to hrdá, že si
konečně můžu lakovat nehty, což jsem si sama obhájila. I když moje
obhajoba byla slovy: "Chtěl jsem to jen zkusit." (njn na veřejnosti
ještě nemůžu mluvit jako holka :-( ), takže to ještě nikdo netušil, že
ta zkušební doba bude trochu delší. Takže další obhajoba bude asi
"Zalíbilo se mi to." :-D
Ano, spolužákům se to
může nelíbit, můžou na to nadávat, ale to je asi tak všechno. Moji duši
holky mi už nikdo nevezme! ]:-D>
Už kdysi,
tuším tak před dvěma roky, jsem si zkoušela lakovat nehty. Poprvé to
bylo takové komické, kdy jsem vzala červenou lihovku (lihový fix, pokud
někdo neví xD ) a použila ji na nehty u nohou (ty nejsou tolik vidět).
Odlakovačem to šlo dolů a později jsem objevila i mamčin lak.
Dnes
tedy o tomhle ví pár lidí z rodiny, spolužáci ve škole a pak ti, co si
toho všimli, ale nedali to najevo. Chci v tom pokračovat dál,
nepřestávat, a když se to někomu nebude líbit, má smůlu. Myslím, že mě
od toho už nic (a nikdo) neodradí. Ostatně, jako TS mě čekají daleko
těžší věci, než je nějaké lakování nehtů. Ale že se o tom umím docela
dobře rozepsat, že? :-P
Lucka | 
Zatím ahoj!
Doufam ze mas pravdu s tim, je dobre propluju. 
Super! Pevně si stůj sama za sebou
Take jsem pomerne dlouho chodila s bezbarvym lakem, aniz si toho nekdo vsimnul (tedy, ne ze bych ted pouzivala jiny
), nez jsem se dokopala i na verejnosti ke zmene zbytku vzhledu. Myslim ze jsi na dobre ceste 